Historie kostela
Děkanský kostel svatých apoštolů Petra a Pavla ve Volenicích je zmiňován jako farní „in libris erectionum“ roku 1384 v děkanství prácheňském a arcikněžství bechyňském. Historie kostela se pravděpodobně datuje již o dvěstě let dříve, protože je zmiňována ves Volenice roku 1228, jako majetek kláštera svatého Jiří na Pražském hradě.
Dnes se zdejší farnost nachází v českobudějovické diecézi, konkrétně ve strakonickém vikariátu.
Architektura kostela
Na tomto kostele je možné najít čtyři různé slohy, které ovlivnily architektonický ráz kostela.
Románská doba zanechala zdivo hlavní lodi a kamenný portál, který leží v kopce na jižní straně.
Gotická doba upravila presbytář, klenbu hlavní lodi a dodala celou vedlejší loď. Presbytář je ze 14. století. Na stropě je patrná křížová pětistranná klenba. Váhu této klenby nesou opěrné pilíře zvenku. Okna nejsou gotická, neobsahují kružbu a při opravách byla zrománštěna. Presbytář tedy není nejstarší částí kostela, ale byl dostavěn k románské stavbě, stejně jako boční loď s gotickou síťovou klenbou.
Architektonicky pozoruhodná je klenba hlavní lodi, která je goticko renesanšní a pochází z roku 1577. Tuto klenbu podpírají dva polosloupy, které byly dostavěny spolu s klenbou. Napovídá tomu pohled z půdního prostoru. Původní kostel měl patrně rovný strop z dřevěných trámů, který byl vyšší než nynější. Klenba je zvláštní kruhovými a elipsovitými ornamenty, které jsou ozdobeny žebry. Klenba je křížová doplněná o šklebící se obličeje. Klenba tohoto kostela je dělána stejnou rukou jako kostel na Dobrši. Na stěnách byly freskové obrazy, které se částečně dochovaly na půdě. Nad chórem je vytesán znak paní Kocové, rozené z Řenče a na východním svorníku je zlaté kolo pánů Koců. Uprostřed klenby je na čtyřhrané desce erb a jméno stavitele klenby. Byl jím Tomáš Červený. Střecha kostela bývala pokryta šindelem a bývala mnohem vyšší. Dokladem toho je štít na půdě.
Vchod do kostela prochází pod mohutnou věží a tvoří jakousi polokrytou předsíň. Věž je mnohem mladší a nese známky empírového slohu. Na věži se nachází celkem tři zvony, a to velký zvon „sv. Petr“, který je zde již od roku 1652 a dále dva menší zvony „sv. Václav“ a „sv. Ludmila“ pocházející z roku 1925.
Interiér
Barokní je interiér chrámu, který tvoří renesančně barokní hlavní oltář a čtyři vedlejší.
Hlavní oltář je nasazen na mramorový stůl s mramorovými stupni. Na oltáři jsou dvě okna, která umožňují průchod světla zvenčí přes oltář. Na oltáři byly tři pozdně gotické sochy, a to Panna Maria s Ježíškem umístěná za sklem ve zlatém rámu a pozlacené sochy svatého Petra a Pavla. Nad kulatým oknem u stropu trůní socha Boha Otce, který drží zeměkouli a hledí dolů. Nad Bohorodičkou je stříbrná holubička – symbol Ducha svatého. Součástí oltáře jsou korintské sloupy a atributy hlavních partonů tohoto kostela. Na konzolách oltáře stojí barokní sochy svatého Václava a svaté Ludmily. Baroko přidalo hlavy šestnácti andělů, které jsou rozmístěny po oltáři. Stáří oltáře je datováno do roku 1777.
Vedlejší oltáře pocházejí z renesančně barokní doby (sv. Štěpán, sv. Vavřinec a Panna Maria Bolestná), čtvrtý je barokní (sv. Jan Nepomucký).
V kostele se nachází krypta u oltáře svatého Vavřince pod hlavní lodí. Náhrobní kameny leží v rovině podlahy a jeden se nachází u vchodu do sakristie. Ta bývala pravděpodobně kdysi kaplí. Nad ní se nachází prosklená oratoř, sloužící pro mecenáše kostela. Mimo hrobky Koců byl ještě u vchodu do sakristie náhrobní kámen se znakem pána z Rumerskirchu, který vlastnil Štěchovice a Novou Ves. Dnes je kámen položen v dlažbě u oltáře sv. Jana v boční lodi.
Zvláštní je trám zasazený ve vítězném oblouku. Na tomto trámu je Kristus na kříži a pod křížem sochy svatého Jana a Panny Marie. Na trámu je v celé délce gotický nápis tohoto překladu: „Umučení Páně v uctivosti měj, ne obrazu, ale Koho vyznává se klaněj.“ Historie tohoto trámu je spojená s volenickým dvorem, který drželi páni ze Švihova. Tento dvůr roku 1504 koupil pán Markvart Koc z Dobrše, statek Ohrazenice a později i Volenice, které měli švihovští u Koců v zástavě. V této době byl trám do kostela instalován. Z farní kroniky je patrné, že pán ze Švihova sepsal protest proti Kocům, kteří tento trám z kalvárií nechali zasadit. Obviňuje je z modlářství v kostele, ke kterému měl patronátní právo. Díky své zadluženosti však musel tuto přestavbu trpět. Tyto spory vyplývaly z protestanského smýšlení pána ze Švihova. Kostelní prostor doplňují varhany, které jsou patrně 150 let staré. Lavice v kostele jsou přizpůsobeny baroknímu vybavení a interiér neruší.
Celkový dojem v tomto kostele je uklidňující a architektura kostela napomáhá k hlubšímu duchovnímu prožívání modlitby a liturgie.
Použitá literatura Chalupský, Václav. Dějiny chrámu sv. Petra a Pavla ve Volenicích. Sušice: vlastním nákladem, 1931
Zpracovala: Mgr. Hana Čapková